Tak dobře, trapme ještě chvilku ducha

Autoři

  • Jaroslav Peregrin KFSV FF UHK & FLÚ AV ČR

DOI:

https://doi.org/10.26806/fd.v8i1.227

Abstrakt

Ve své polemice s mou recenzí jeho knihy Tomáš Marvan argumentuje, že debatu mezi realismem a relativismem (či konstruktivismem) lze rozřešit, a to prostřednictvím důkazů ve prospěch realismu. V tomto příspěvku vysvětluji, že podle mne realismus nemůže být prokázán, protože to není teze, kterou by bylo možné dokazovat, ale spíše něco jako kantovská „regulativní idea“.

 

In his polemic reply to my review of his book Tomáš Marvan argues that the debate between realism and relativism (or constructivism) can be resolved, especially by means of evidence in favor of realism. In this contribution I explain that according to me realism cannot be demonstrated, because it is not a thesis that could be supported by evidence, but rather something as a Kantian "regulative idea".

Biografie autora

Jaroslav Peregrin, KFSV FF UHK & FLÚ AV ČR

Prof. RNDr. Jaroslav Peregrin, CSc., vystudoval matematiku, před rokem 1989 pracoval jako programátor. Působí ve Filosofickém ústavu Akademie věd ČR a přednáší na Filozofické fakultě Univerzity Hradec Králové a Filozofické fakultě UK v Praze. Kromě logiky se zabývá hlavně filozofií jazyka, sémantikou a analytickou filozofií. Do češtiny přeložil několik prací předních analytických filozofů. Kromě řady studií publikovaných v odborných časopisech napsal mj. knihy Úvod do analytické filosofie (1992), Doing Worlds with Words (1995), Meaning and Structure (2001), Filosofie a jazyk (2003), Kapitoly z analytické filosofie (2005), Filozofie pro normální lidi (2008).

Stahování

Publikováno

2016-12-08

Číslo

Vol 8 No 1 (2016)

Sekce

Polemiky

Licence

Autoři, kteří publikují v tomto časopise, souhlasí s následujícími body:

  1. Autoři si ponechávají copyright a garantují časopisu právo prvního publikování, přitom je práce zároveň licencována pod Creative Commons Attribution licencí, která umožňuje ostatním sdílet tuto práci s tím, že přiznají jejího autora a první publikování v tomto časopisu.
  2. Autoři mohou vstupovat do dalších samostatných smluvních dohod pro neexkluzivní šíření práce ve verzi, ve které byla publikována v časopise (například publikovat ji v knize), avšak s tím, že přiznají její první publikování v tomto časopisu.
  3. Autorům je dovoleno a doporučováno, aby zpřístupnili svou práci online (například na svých webových stránkách) před a v průběhu redakčního řízení jejich příspěvku, protože takový postup může vést k produktivním výměnám názorů a také dřívější a vyšší citovanosti publikované práce (Viz Efekt otevřeného přístupu).